Drosera intermedia

Tuhle naši velmi vzácnou rosnatku jsme objevili o chvíli později nikoliv v subnice a), jak popsáno u obr. 1 (dominance Drosera rotundifolia), nýbrž až v subnice b), jež se vyznačovala hojnějším výskytem rašeliníku (Sphagnum sp.) a ploníku obecného (Polytrichum commune), větší vlhkostí, větším nánosem detritu a výraznějším zástinem blízkého porostu smíšeného lesa. Některé rostliny tam rostly ostrůvkovitě v těsných trsech, jiné solitérně a nikdy nevytvářely nějaký větší souvislejší plošný porost. Třebaže v této subnice převládalo zastínění, rosnatka prostřední se prakticky vždy „rděla“ výrazným podílem droserinu. Její vystoupavé listové růžice udržované v prostoru nad substrátem vysvětlují vyšší náročnost na relativní vzdušnou vlhkost než je tomu u rosnatky okrouhlolisté, která se umí k zemi zcela přimknout. Většina rostlin měla vytvořená květenství, která jsou obdobná jako u rosnatky okrouhlolisté (vijany), ale mají podstatně nižší květní stvoly, které sotva převyšují nejvýše postavené listy, což je zčásti dáno tím, že od bazálního středu listové růžice odrůstají krátce horizontálně a teprve pak se zvedají vertikálně vzhůru. Nikde jsem nezaznamenal otevřený květ. Všechny byly uzavřené, jen u nejnalitějších poupat se kalichem navenek klubaly dosud sbalené bílé korunní plátky. Květy tohoto druhu mohou být striktně kleistogamické (samoopylivé) a nemusí se zcela otevřít vůbec. Tohle by snad vysvětlovalo, proč se nikde v literatuře neuvádí hybrid Drosera rotundifolia × intermedia. Jak patrno z textu o rosnatce okrouhlolisté, kvetly oba druhy synchronně a pospolitě na jednom stanovišti.

Původně, ještě před SJD II, nám několikaletý pozorovatel této lokality a náš průvodce Petr Šenkýř korespondenčně sděloval rovněž výskyt rosnatky anglické (Drosera anglica Huds.), který se však nepotvrdil. Patrně některé méně charakteristické jedince Drosera intermedia zaměnil za Drosera anglica. Třebaže jsme porosty obou druhů rosnatek zkoumali dosti podrobně, nenalezli jsme žádnou výraznou intermediární formu, která by naznačovala spontánní hybridizaci obou pozorovaných rosnatčích druhů na této lokalitě. Na rozdíl od rosnatky okrouhlolisté je rosnatka prostřední kriticky ohroženým druhem s výskytem již pouze v Třeboňské pánvi a na několika málo jiných lokalitách mimo tuto oblast, tzn. např. 2 lokality v Českém lese a umělé vysazení tohoto druhu v oblasti Máchova jezera (údaj o mimotřeboňských lokalitách doplnil Veleba, A., 2009).